Zdalipak byl jsi to ty,

ten muž - vždyť víš -

co šel jak z popraviště,

kde jeho hlavu nesťali mu ještě? 

Byl jsi to ty, ten muž - vždyť víš -,

co šel jakoby právě upustil svůj kříž?

 

A pak snad jen náhodou zved ho a šel.

Byl jsi to ty, vždyť vím.

Šel jsem za tebou.

Vždyť jsem tvůj stín!

 

A pak když slunce zašlo.

Šel jsi sám.

Byl jsi to ty. Ten smutný pán.